Levou zadní - 3.ročník
3.ročník „Levou zadní“ ve Vestci
6/11/2011 – neděle. Zapsal: BLACK
http://blekoviny.rajce.net/Vestec_2011
A už je to za námi, 3.ročník oblíbeného Sranda závodu. Do Vestce se dostavilo 17 natěšených závodníků s doprovodem. Nejprve se všichni zdravili – vrtěním ocásků, oňucháváním, honičkami – nebo taky tisknutím pacek a radostným ahóój..Pak jsme si nalepili přidělená pořadová čísla, převzali popis disciplín a šlo se rovnou na věc.
1.Agility pro dva: pesana jsme odložili ke kolíku a předvedli mu, jak umíme slalom. No a on nám pak předvedl, jak umí proběhnout tunel a skočit překážku. To zvládli všichni jako nic.
2.Taky agility, jen mnohem rafinovanější. Páníček musel stát na místě; pesan měl za úkol pouze dle pokynů páníčka zacvičit „na nářadí“. Stůl,áčko,tunel,skočky...račte si vybrat. Jo, mnozí potřebují naši trenérskou oporu. Kdyby jim páníček běžel vzorem, to by se to skákalo a tunelovalo..Ovšem někteří se dorozuměli i na dálku velmi dobře a hafík zdolával překážky jako z partesu.
3. Trošku hlavylámání – oblíbené přesmyčky pro páníčky. Tentokrát hodně lehoučké.Ve volném čase pak ještě do galerie na plotě přidat vlastnoruční výtvarné dílo. Téma: můj pes
http://manberry.rajce.idnes.cz/Obrazky_CHP_-_Levou_zadni_2011#
4. Osvědčená disciplína – aportky.Letos ztížená – nejen si z nabídky hraček vybrat, donést ke košíku, ale nakonec tam úlovek odevzdat.Tady to bylo tak na třetiny. Něco si vybrat – to zvládnul asi každý. Dokonce i přinést..jen to uklízení ..však víte, jaké boje bývají s uklízením u malých dětí.Tak tady to bylo podobné. Raději si hrají než uklízejí.
5.Trochu adrenalinu pro pomocníky: Pes dostal košík (aby někteří kliďasové začali být trochu nevrlí) . Dobrovolník si naložil našeho mazlíčka, a přešel s ním určenou dráhu. Žádné drama se nekonalo, protože choďáci umí být s klidem i ležáci. Packy si šetřili rádi, nechali se nosit.Varování pro páníčky: aby nám našeho trhače jednou někdo neodnesl jako mimino!
6.Zase trošku trénování paměti páníčků: přečíst si 10 slov a po chvíli je všechny znovu vyjmenovat.
7.Oblíbené přivolávání „hlasem ze záhrobí“ – tj pod slušivou čepicí z pytle. Naše zlatíčka poznají i páníčkovo huhňání. To bylo radosti, když jsme se zase shledali.
8.Hod do dálky těžkým gumákem - - V soutěži byly samé křehotinky (tj. křehké dívky či ženy). Gumák těžký a měnící zrádně svou rotaci. Jednou zasáhnul nevinnou oběť a jednou dokonce letěl za plot. Byly však i vydařené hody (Fibingerová by měla radost)
9.Trénink na nadcházející zimní sezónu: pesan dostal slušivý tažný postroj. K němu byly připnuté boby s malým nákladem. Pravda, soutěži bullíků se to rovnat nemohlo ( prý utáhnou až 1300 kg), ale ti určitě nemusí s nákladem kličkovat a podlézat překážky.
10.Páníčku, znáš jen svého choďáčka, nebo na obrázku poznáš i málo známá plemena? Bylo to opravdu těžké.
11.Zhluboka se nadýchněte, a vpřed: pán i pes radostně obíhají překážky, včetně podlejzáka. Jenže pesan si může skotačit a užívat, ale páníček se musí soustředit na to, aby na jeden nádech absolvoval co nejdelší trasu. K tomu si pěkně notuje „hutututututu...“. O nevšední výkony nebyla nouze. Myslím tím zajímavé robinsonády pod překážkou,či dokonce jásavé výskoky...ba, byla i jedna boule.
Docvičeno, sečteno a odměny pro nejlepší. Odměnou pro obětavé pořadatele (jako vždy Maruška s rodinou)byl –doufejme – náš spokojený úsměv. Pejsků se ptát netřeba, ti byli spokojení náramně. Vylítali se spolu, někteří pyšně předvedli, co to je „levou zadní“. Jiní mají co dohánět – a možná už příště to budou zase oni, komu se na krku bude houpat medaile.
Počasí bylo naprosto jedinečné – po několika mlhavých studených dnech jsme si užívali sluníčko, les nabízel zlaté barvy, a nálada byla zrovna tak slunečná. Díky – a zase někdy na viděnou.
