3 1/2 měsíce
Black už je u nás 2 měsíce, a je mu 3 1/2 měs.
Tak jak se má? Váží cca 10 kg, čeká ho poslední očkování (proti vzteklině). K všeobecné spokojenosti se přestal usilovně drbat a kousat, už má všechno v pořádku a podrbe se jen podle potřeby. Snad se tato nepříjemnost už nevrátí, i když v kůži je vidět ještě lupy. Začal mnohem líp spát, a tak se vyspíme dobře i my. K ránu se s páníčkem zaběhne vyvenčit (ve 3-4 hodiny), a pak znovu krásně usne.Ani se mu nechce z pelíšku.Brzo se bude trénovat spaní za dveřmi na chodbě, už to není miminko, které by muselo být "u maminky" v ložnici. Díky tomu, že pěkně roste, nemůže jen tak prolézt plotem, a je na dvorku a na zahradě nějakou dobu i bez dozoru. To se mu někdy líbí, jindy se dožaduje návratu domů nebo společnosti (dost nahlas). Ráno odcházíme do práce a Black stále chodí "do školky", tj. jde se dospat k mladým do přízemí. S nimi může být až do jejich odchodu, kolem poledne, a pak si počká na páníčka na chodbě domu. Může tam běhat od suterénu až k půdě a honit kocoury, nebo se nažrat, nebo podřimovat a koukat se na terasu. Pak ho čeká velká podvečerní procházka a masitá večeře (obvykle kuřecí křídla). Po celý den si uzobává granule podle potřeby.
Dovednosti: slyší na jméno, trénujeme přivolání. Jde to ještě ztuha, běžci,kola,děti nebo pouhý chodec - neodolatelné lákadlo.Seznamujeme se s pesanama, za plotem i venku. Někdy je lepší utéct, jindy se hrdinně předvádí a jindy si zase nádherně zalítá.Podle povahy ...Na vodítku je lepší trénovat až poté, co se trochu vyřádí navolno, jinak kouše boty, vodítko, motá se pod nohy, táhne jak divej...Ale nechá se celkem bez protestu připnout a ještě radši odepnout. Upalovat umí, uši přitažené k hlavě, ocásek se jen vlní, člověk by ho rozhodně nedohnal.Ještěže se zatím vždycky (ťuk ťuk) vrací.Procházku vydrží dlouhou, bez velké únavy. Pobíhá, čmuchá, některé překážky zdolává ještě s obtížemi a třeba i zakopne a spadne na nos :-) Potoku si dřív nevšímal a posledně už do něj chtěl hupnout, je tam ale hodně bláta. Tak aspoň s gustem prolítává velké louže. Vracíme se špinaví (oba).
Autem jezdí bez velkých protestů, několikrát s námi jel cca hodinu, obvykle to prodřímá.V novém prostředí je za chvilku "jako doma".Myslím, že raději vydrží nějaké nepohodlí, než být doma na kanapíčku sám :-)
Seznámil se s našimi vnoučátky (4 a 2 roky) - ale kupodivu si ti prckové nehodlají hrát jeho hry (per se, seber a uteč,kousej, lítej...).No, tak příště to může být lepší.
Příště bude měření, a to budete koukat, jaký rozdíl už to bude, haf!
Náhledy fotografií ze složky Jak rostu