BLACK

Tak jak mi to jde ve škole? Je nás asi 14 žáčků, někteří větší (lovečák Brik, rotvajlerka Ejmy, retrívři Nikitka a Ejmy, já - choďák Black), další menší (pudlík, bišonek, bedlingtonka,několik kříženců) i nejmenších (jezevčík mini). Učení ale máme všichni stejné. Opakujeme si SEDNI,LEHNI a stále nezvládnuté KE MNĚ. To nás cvičitelka přidrží, páník poodběhne a zavolá. My vyletíme, ale často se koná spíš "ode mně". Prostě musíme prozkoumat co cvičí druhá skupina, kdo se kouká za plotem, co to tak super voní támhle v trávě...Jo, to je problém. A pak cvičíme K NOZE, obraty, chůzi u nohy...A pořád máme v hlavě to jediné, aby už byla přestávka. To potom uděláme čóro móro, lítají kolem chlupaté dělové koule, předvedeme smyčky i osmičky, dojde na válení sudů i kontrmelce.

Ale jejda, co to? Zase to protivné KE MNĚ...No, na uklidnění pak bylo ZůSTAŇ. To si musíme sednout nebo lehnout, a páník odejde. A pak se zase vrátí, a když jsme to vydrželi, tak chválí. To mi docela jde. Však si cviky každý den při procházkách opakujeme. Pro zábavu pak můžeme přebíhat po kladině, to mi jde jako nic. Někteří se ale bojí tak, že je nahoru musí strkat, tahat i tlačit.

Tak už je to tady, máme září, a všechny děti školou povinné už zasedly do lavic. A co pejsani? Taky máme školu - a já jsem v první třídě. Dnes jsme měli tyhle úkoly: Sedni, lehni. To nebylo sice tak těžké, ale když kolem je toho tolik na prozkoumání a navíc tolik nových hafíků, se kterými bych si chtěl hrát!

Pak byla konečně přestávka, a to jsme se do toho pořádně "obuli". A jéje, už zase musíme jít cvičit. Tentokrát nás paní cvičitelka podržela, páníčci odběhli o kus dál a na povel "ke mně" jsme se rozběhli. Jasně, že každý se už těšil ke svému pánovi - ale jen co jsme se ujistili, že na nás čeká, tak šupajdá - běžíme dál, pořádně se proběhnout z toho sezení a ležení....A ach jo, cvičili jsme to znovu a znovu, a za domácí úkol to budeme pořád opakovat. Ale myslím, že to zvládnu levou zadní (packou).

Tady je fotka z přestávky - ty mám nejradši!